Generické maskulinum

 Mužské jazykové tvary v názvech povolání,
funkcí a společenského zařazení, jako
například klient, lékař, majitel. Do 70. let 20.
století se soudilo, že mužské tvary
dostatečně zastupují také ženy, kterým to
nevadí a neškodí. Různými výzkumy
a psychologickými testy však bylo
prokázáno, že v drtivé většině případů si lidé
při užití generického maskulina spontánně
představí osobu mužského pohlaví. Čím
vyšší je prestiž dané funkce či profese, tím se
také zvyšuje procento asociací s mužským
pohlavím. Jazyk odráží společenskou realitu,
zároveň ji však fixuje a ospravedlňuje,
a svým způsobem tak lobbuje za muže.
V důsledku užívání generického maskulina
se ženy vytrácejí z naší představy veřejného
života, jsou systematicky zneviditelňovány
a v reálném a materiálním důsledku také
společensky znevýhodňovány.